Předchozí kapitoly:

• Poučme se z citátů mistrů fotografie I.

Výroky a citáty... velká to moudra, která ovlivnila nejednu společenskou vrstvu. Babičky si je pročítají nad večerním šálkem čaje, různé galerie jimi vhodně doplňují své expozice a mnozí lidé se jimi nechávají inspirovat v cestě zvané život.

My - fotografové, se z nich snažíme získat "to", co je takovou drobnou esencí, kterou v žádné kuchařce fotografa nenajdeme - cit. O tom, jak je cit důležitý pro vznik jedinečné fotografie pojednává již první díl mé nové série článků nazvaných "Poučme se z citátů mistrů fotografie".

Ohlasy na první díl byly opravdu pozitivní a já Vám za ně moc děkuji. Získal jsem totiž novou a stále potřebnou inspiraci napsat díl druhý. Článek se moc líbil a u mnohých vyvolal "chuť jít fotografovat", což považuji za největší pochvalu, kterou jsem od Vás - čtenářů, mohl získat.

Právě "chuť" je často zdrojem nových a neokoukaných námětů pro Vaše snímky, ze kterých se tak rázem stanou fotografie obsahující, tu slovy nepopsatelnou esenci - cit. Fotografovat bychom měli jít pouze tehdy, když chceme a ne když už nám ostatní říkají: "Chtělo by to nějaké nové snímky, nemyslíš?". To mě rovnou přivádí k dnešnímu prvnímu citátu, nad kterým se společně pokusíme zamyslet.

Světlo... Klíčový prvek snad každé fotografie. Světlo je pro nás fotografy to, co jsou barvy na paletě malíře, světlo tvoří a maluje na snímačích či filmech našich fotoaparátů a velmi rychle poznáme, jak jeho nedostatek může vést k pokažení jinak poutavé fotografie. Při fotografování krajiny nám nezbývá nic jiného, než prostě vyčkat na lepší podmínky v případě, že nám v tu chvíli světlo nepřeje. U dalších fotografických disciplín si můžeme pomoci.

Čím? Tím, že světlo, kterého není zrovna tolik, kolik bychom potřebovali nebo zrovna nedopadá na námi fotografovaný objekt, prostě a jednoduše nasměrujeme pomocí odrazných desek.

Odrazné desky, mnoha fotografy opomíjená součást výbavy - i  já si donedávna myslel, že odrazné desky patří pouze do rukou profesionálních fotografů, spíše tedy jejich asistentů, kteří jimi míří na krásná těla modelek. Po přečtení několika článků jsem však zjistil, že odrazné desky nepatří pouze do jejich rukou, nýbrž i do rukou obyčejných amatérských fotografů, kteří si s jejich pomocí mohou vylepšit světelné podmínky při fotografování květin, makro detailů i obyčejných portrétů. Jak za chvíli zjistíte, ve všech těchto disciplínách mohou totiž odrazné desky sehrát nenahraditelnou roli.

Začal jsem tedy pátrat po různých internetových obchodech, až jsem narazil na ne příliš známé, ale pro občasné  a amatérské použití naprosto dostačující a hlavně levné, odrazné desky od firmy Linkstar v provedení 2v1. Zakoupil jsem dvě různé velikosti a s oběma bych Vás rád seznámil v tomto článku - Linkstar R-60GS a Linkstar R-110SW se představují.

Následující kapitoly:

• Poučme se z citátů mistrů fotografie II.

Vážení přátelé, dnešní článek se ponese v úplně jiném duchu, než jste byli doposavad zvyklí. Jak již nadpis dává tušit, zaměřím se na moudra světově uznávaných fotografů, kteří se nám jimi snaží něco sdělit. Duše fotografa, a je jedno jakého, je vždy umělecky zaměřena - to znamená, že neexistují hranice nějakých pevných pravidel, kterými bychom se my - fotografové měli řídit. Co nás však v naší tvorbě ovlivňuje, jsou jisté zažité kodexy, kterých se snažíme držet při tvorbě. V různých odborných článcích či učebnicích naleznete nepřeberné množství pouček o tom, jak byste se měli stavět k té a oné problematice týkající se fotografování. Co v nich bohužel nenajdete, je cit.

Cit pro fotografování, který Vám umožní tvořit krásné a poutavé snímky, mnohdy se vymykající i zavedeným pravidlům. Tyto snímky poté zapůsobí na diváka o mnoho více, než pouhé kopírování "příručky pro fotografy". Říkáte si, jak získat ten cit pro fotografii? Naučí Vás to až zkušenost, nebo... Můžete na sebe nechat zapůsobit slova těch, kteří se dokázali přenést přes zavedené kodexy fotografie a spolu s nimi začali tvořit fotografie neotřelé, takové nad kterými se zastaví každé oko diváka. Myšlenky ukryté v jejich výrocích se pokusím rozebrat v tomto článku. Předem se omlouvám těm, kterým angličtina nepřirostla zatím k srdci - veškeré zde diskutované citáty budou v angličtině. Nemusíte být smutní a nenechte se rozhodně odradit. Pokud to bude jen trochu možné a nebude to na úkor obsahu sdělení - citát Vám, angličtinou naprosto nepoznamenaným, samozřejmě zkusím přeložit.

V sérii článků "Poučme se z citátů mistrů fotografie" se budu snažit vybrat ty nejzajímavější a nejsrozumitelnější  výroky světových mistrů fotografie a poté k nim napsat svůj názor - pouze můj subjektivní! Vy si můžete citát vyložit naopak úplně jinak a já budu moc rád, když se s Vašimi názory se mnou podělíte v diskusi pod článkem. Zároveň bych rád v citátech zdůraznil, co považuji za nejdůležitější a přirovnal to k pravidlům, které jsou námi fotografy zažité.

Články s úvahami nad fotografickými citáty budou vycházet nepravidelně, jako vsuvka mezi články věnujícími se fotografické technice. Protože k čemu nám přátelé bude výborná technika, když nebudeme mít potřebný cit k tomu, abychom jí stvořili něco neobyčejného, pro diváka až nadčasového?

Pojďte si tedy se mnou udělat chvilku... Uvařte si svůj oblíbený čaj či kávu a ponořte se do moudrých výroků našich kolegů - světově uznávaných fotografů. Třeba získáte inspiraci, nový pohled na fotografii, možná i lepší cítění pro tvorbu neopakovatelných obrazů minulosti - fotografií.

V tomto článku se podíváme velmi důležitou část Vaší fotovýbavy, která jde bohužel při rozdělování financí na  nákup výbavy pro Váš koníček - fotografování, mnohdy stranou.

Je to škoda... Kde byste jinde neměli šetřit, než při ochraně Vaší draze zaplacené fotovýbavy a pohodlí při jejím nošení. Ano, mnozí již uhodli. V tomto článku se podíváme na kvalitní fotobatoh z textilních dílen americké firmy Tamrac s logem znázorňujícím borovici.

Borovici v logu si kalifornští zakladatelé firmy Tamrac nevybrali  jen tak náhodou. "Tamrac pine", neboli borovice Murrayova je hojně rozšířena v kalifornských divočinách, tedy v částech země, kam se mnozí ani neodváží. A toto je právě cíl firmy Tamrac - přinášet na trh produkty, které obstojí i v těch nejtěžších podmínkách a poskytnou ochranu pro Vaše zrcadlové miláčky, ať už budete kdekoliv, kdykoliv a za jakéhokoliv počasí. Celou filosofii firmy Tamrac najdete v angličtině na jejich webových stránkách.

Mé srdce upoutal model fotobatohu střední třídy Tamrac Expedition 5, jenž je vhodný pro dvě těla SLR (zrcadlovek), 4-5 objektivů a další příslušenství (blesky, filtry...).

V současné době se setkáte spíše s modelem Tamrac Expedition 5x, který je víceméně totožný s modelem 5, liší se však "oficiální možností" pojmout i malý 12" notebook či netbook do přední kapsy, kterou má i tento starší model s modelovým označením 5. Kapsa je však v případě inovovaného modelu 5x vypolstrována z důvodu ochrany notebooku.

Máte-li skromnější fotovýbavu jako já a chuť investovat do její ochrany částku přesahující lehce 3000 Kč (08/2009), bude tento článek přesně pro Vás. A jelikož vím, že u fotobatohů oceníte spíše velké množství názorných fotografií a ukázek, zaměřím se spíše než na textový popis právě na fotografie, které Vám odkryjí každý záhyb tohoto "do borovicových divočin zrozeného" Kaliforňana...

Dnešní článek se zaměří na řešení problému, se kterým se my, uživatelé digitálních zrcadlovek, musíme potýkat na rozdíl od uživatelů digitálních kompaktních fotoaparátů. Tím problémem je prach na povrchu CMOS/CCD snímače Vaší zrcadlovky.

Někdo svěří čištění snímače autorizovanému servisu, který si za to náležitě nechá zaplatit, ty technicky zdatnější a odvážnější si zakoupí drahou sadu čistících pomůcek a někdo čištění snímače prostě neřeší...

My, kdož víme, jak mohou být taková prachová zrnka vidět na snímcích při použití vyššího clonového čísla, bychom se o tento problém měli zajímat. Mnoho lidí odradí pouze samotná cena čistících pomůcek a nebezpečí s čištěním snímače spojené. Právě tento první problém - cenu, se pokusí vyřešit tento článek.

Když Vám povím, že si můžete vyčistit snímač Vaší zrcadlovky sami v pohodlí domova za cenu v rozmezí 100 - 300 Kč, budete si myslet, že si z Vás dělám legraci? Nedělám - se štětečky Vincent Aqua synthetic (dále jen Vincent) řady 900 je to opravdu možné. Že jste o nich neslyšeli? Nic si z toho nedělejte, objevil jsem je také relativně nedávno v internetovém obchodě věnujícím se navíc ještě potřebám pro výtvarníky. Zní to šíleně? Čtěte dále a o čištění snímače pomocí těchto štětečků se dozvíte vše důležité.

Ministerstvo fotografování varuje:

"Použití tabákového filtru Kood GT1 může trvale zpestřit Vaše fotografické výsledky. Při nevhodné aplikaci však Vaše fotografie naopak zhorší!"

Každý fotograf myslící to s fotografováním alespoň trochu vážně se již zajisté setkal s "kreativním" tvůrčím přístupem k fotografii pomocí přechodových filtrů. K základní fotografické výbavě tak patří nejčastěji používaný šedý přechodový filtr, který dokáže ztmavit světlou oblohu, zvýší její dramatičnost a zabrání i jemným přepalům mraků při současné správné expozici spodní části snímku.

Osobně považuji šedé přechodové filtry za klíčovou část vzniku dramaticky poutavé fotografie, která zaujme oko nejednoho diváka. Do "kreativní" fotografie nespadají pouze šedé přechodové filtry. Vedle šedých přechodových filtrů můžeme u výrobců najít i jiné - tabákové, oteplující, "simulující" barvy západu Slunce a desítky dalších...

Pokud používáte přechodový filtr, ať už pouze šedý, tak Vám nebude cizí slovo Cokin. Francouzská firma Cokin se vryla do paměti všech fotografů výrobou plastových přechodových filtrů. Vryla se však do paměti i cenou za své filtry, díky které jeden filtr stojí přes 500 Kč a to je důvod, proč většina fotografů používá pouze standardní šedý filtr.

Plně tomu rozumím - i mně se nevyplatí investovat přes půl tisíce Kč za filtr, který použiji párkrát do roka. Cenovou bariéru mezi fotografy a firmou Cokin se snaží prolomit anglická firma Kood - daří se jí to! Na jeden její produkt z řady přechodových filtrů je zaměřen tento článek - velkoformátový světlý tabákový filtr Kood GT1.

Ptáte se, čím může být tak zajímavý i pro uživatele šedého přechodového filtru ze systému Cokin? Čtěte dál a hned se to dozvíte...

Kood GT1 - levný tabákový filtr i pro nekuřáky (snímek s filtrem / bez filtru)

Aktualizováno - 15/08/2009

Sony TX1 a WX1 nejsou první digitální kompaktní fotoaparáty využívající technologii snímače Exmor R - tento CMOS snímač se již používá například od dubna tohoto roku ve vlajkové lodi digitálních "ultrazoomů" Sony - Sony Cyber-shot HX1 a též je implementován i do digitálních zrcadlovek z řady Sony Alpha. Tímto děkuji za opravu jednomu z diskutujících na diskusním fóru forum.fotografovani.cz.

Nejeden český i zahraniční web, zabývající se novinkami z oblasti fotografické techniky, zaplavily zprávy ohledně uvedení prvních digitálních kompaktních fotoaparátu založených na CMOS snímači firmy Sony - Exmor R. Proč mě tato zpráva zaujala?

Možná se blýská na lepší časy a tímto krokem firma Sony jasně ukazuje, že namísto honby za Mpx by se měli výrobci soustředit spíše na technologie snižující šum a zlepšující citlivost dnešních přemegapixelovaných snímačů.

Snímač Exmor R je již známý od loňského roku, kdy firma Sony poprvé zveřejnila princip, na kterém by měl pracovat. Jsem moc rád, že jsme se konečně dočkali okamžiku, kdy jsou uvedeny i nové digitální kompaktní fotoaparáty využívající tuto technologii. Pokud Vám tato důležitá novinka  ze světa fotografie unikla, je tento krátký článek právě pro Vás...

Aktualizováno - 31/08/2009

• Extrahardware.cz - Samsung SyncMaster F2380: cPVA proti E-IPS

Tak jsme se dočkali, dnes vyšla výborná česká recenze Samsungu SyncMaster F2380 s porovnáním  s E-IPS technologií  na českém serveru Extrahardware.cz. Jak panel dopadl? Přečtěte si sami...

Světlo světa v posledních dnech spatřila nová naděje všech spořivých fotografů a grafiků - technologie cPVA uvedená na trh v podobě modelu LCD monitoru Samsung SyncMaster F2380. Z mého pohledu v současné době spíše než naděje - jedna velká neznámá.

Najde E-IPS technologie přemožitele v nové cPVA technologii? Tato otázka bude zajisté v budoucnu zodpovězena v některých recenzích, ne však v tomto krátkém článku shrnujícím dosavadní poznatky, kterých je jak šafránu...

Pokud se trochu více zabýváte fotografováním, jistě jste se již setkali se situací, kdy bylo třeba použít stativ. Ať jste již svého favorita našli či stále hledáte, nemohl Vašemu zraku zajisté uniknout pojem Manfrotto. V mém článku se zaměřím na kombinaci dvou produktů od této známé firmy - hliníkový stativ (tripod) Manfrotto 190XPROB a hlava 804RC2, oba dva dohromady v příjemné cenové relaci do 5000 Kč (08/2009). Tento článek nepovažujte za recenzi, nýbrž za souhrn mých zkušeností, rad a poznatků, které Vám mohou pomoci při výběru té nejdůležitější části kvalitní fotografie - stativu.

Manfrotto se společně s firmou Gitzo řadí mezi ty profesionálnější firmy zabývající se výrobou stativů. Firma Manfrotto má velice zajímavou historii sahající až do Itálie šedesátých let minulého století, která stojí rozhodně za zmínku. V té době italský fotožurnalista Lino Manfrotto započal designovat různé podpěry a teleskopické tyče ve snaze vytvořit co nejlepší podpěru svého fotoaparátu. V sedmdesátých letech vstupuje na scénu Gilberto Battocchio, pracovník firmy v Bassanu na mechanickou výrobu, se kterým se v té době Lino Manfrotto setkal. Společně pak vyrobili v Bassanu první stativ - tripod. O stativy prvotřídní italské kvality byl velký zájem a tak firma rostla, až se stala celosvětovým hráčem na poli výroby stativů. Dnes je již firma Manfrotto pod britskou značkou Vitec Group. Více z historie si můžete přečíst v angličtině na stránkách Manfrotto.

Nyní se již zaměřím na výše zmíněné dva produkty z portfolia této italské firmy a odpovím si na otázku, zdali se bohatá historie a výborná pověst firmy Manfrotto podepsala i na stativu 190XPROB a stativové hlavě 804RC2.

Před třemi týdny jsem uložil svůj monitor typu CRT k věčnému spánku a místo něj si pořídil "levné" LCD pro fotografy - Dell UltraSharp 2209WA.

Z nového monitoru na úpravu fotografií jsem byl nadšený, nicméně jsem se začal zajímat o problematiku kalibrace a profilace (dále jen kalibrace) monitorů, jelikož jsem ze svého "Dellíka" chtěl získat maximum...

Jak již popisuji v článku věnovanému tomuto monitoru, je jasné, že každý monitor je kus od kusu jiný a pokud jsem si ho chtěl korektně zkalibrovat, nezbývala jiná možnost, než si pořídit kalibrační sondu.

Možná si kladete otázku: "Proč kalibrovat?". Ostatní lidé mají stejně své monitory z 99 % nekalibrované. Na tuto otázku existuje více odpovědí. V mém případě jsem se chtěl zbavit lehkého teplého nádechu (až do žluta) u většiny černobílých fotografií a zároveň jsem se nehodlal spokojit s korekcí gamma koeficientu pouze snížením kontrastu a tím následného poklesu kontrastního poměru u takto výborného E-IPS panelu. Jiní lidé by na otázku: "Proč kalibrovat?" argumentovali tím, že chtějí mít výstup z tisku stejný jako na jejich monitoru atd... Důvodů, proč provádět korektní kalibraci monitoru pomocí vlastní sondy, existuje tedy hodně a když už si pořídíte kvalitní monitor, u nějž lze dosáhnout skvělé věrohodnosti barev, byla by škoda toho nevyužít... Obzvlášť když narazíte na poloprofesionální kalibrační sondu v cenové relaci pod 5000 Kč - X-Rite Eye-One Display LT (dále jen Eye-One Display LT).